Romeo a Julie

Monteci, Kapuleti a Kašpaři!

Nejslavnější milostný příběh v jedinečné úpravě pro osm postav. Rozpálené ulice krásné Verony, dva znepřátelené rody a mladá láska…

Text patřící k vrcholným tragédiím tohoto mýty opředeného autora jsme se rozhodli adaptovat na míru osmi postavám, aniž by se cokoliv ubralo na sdělnosti příběhu a síle prožitku, kterou tato hra nese. Původních více jak dvacet postav schází tedy opravdu málokomu.

Premiéra  U Zvonu 26. 6.2021

Generálky

Zkouška U Zvonu 20.6.2021

Čtená zkouška 21. 5. 2021 Security Space & Café

• NĚCO K ÚPRAVĚ A ŠPATNÁ KVARTA

Tato úprava vznikla původně v roce 2009 pro Městské divadlo Mladá Boleslav z touhy a potřeby originální text lehce zkrátit. Znalost existence textu K1 výrazně napomohla prvním zásahům. Text K1, o kterém nás zpravují dobové prameny, spatřil světlo světa v roce 1597, jako úplně první vydání Romea &Julie, tzv. první kvarto (toto označení vychází z velikosti tiskařského archu). Ale již v roce 1599 vychází druhé odlišné vydání, které nese podtitul „Nově opraveno, rozšířeno a vylepšeno“. Na základě této rychlosti a upravenosti druhého výtisku, bývá K1 označováno za tzv. špatné kvarto, je totiž nápadně krátké, což ale může odkazovat pouze k tomu, že to je to text, který se skutečně v té době hrál. Existuje teorie, že druhé vydání mohl obstarat sám autor, aby uvedl svůj text na pravou míru, což by nahrávalo tvrzením že se jedná o text pirátský… Takových teorií o pirátských textech a jiných možných falzech existuje spousta a již jim bylo věnováno několik studií a knih, které stojí za přečtení.

Výsledná úprava, jejímiž autory jsou Lenka Bočková a Jakub Špalek, je ještě o něco kratší než K1, je založena na osmi hlavních postavách, ale nepostrádá nic ze sdělnosti či síly prožitku, této vrcholné shakespearovské tragédie.

• BLANKVERS

Všechny Shakespearovi hry jsou psány BLANKVERSEM – nerýmovaným pětistopým jambickým veršem, který má svůj původ nejpravděpodobněji v 1. pol 15. století ve Francii. Na anglickém kontinentu byl poprvé použit ve hře Gorboduk (autoři Thomas Norton a Thomas Sackville) v 60. letech 16. století. Je to velmi přirozená forma verše v angličtině, jelikož má první slabiku nepřízvučnou. Do češtiny, která má první slabiku vždy přízvučnou, se nejčastěji převádí v jedenáctislabičné formě. Ovšem nutno podotknouti, že Shakespeare se pravidly nikdy moc neřídil a tak se jeho blankvers pohybuje mezi 9 až 14 slabikami.

William Shakespeare

Narodil se roku 1564 v anglickém Stratfordu nad Avonou v rodině rukavičkáře. Přesné datum narození nám známo není, ale s určitostí víme že byl 26.dubna ve Stratfrodu pokřtěn „Gulielmus filius Johannes Shakespere“. Shakespeare působil jako herec a spisovatel v Londýně, kde se také stal spolumajitelem a dramatikem londýnské divadelní společnosti ‘Služebníků lorda komořího’. Tato společnost od roku 1599 hrála v nové aréně ‘The Globe’ (Zeměkoule). V roce 1613 ‘The Globe’ vyhořela a tím byla Shakespearova dramatická kariéra prakticky ukončena. Shakespeare zemřel 23.4. 1616 v rodném Stratfordu nad Avonou. Za svůj život napsal celkem 38 her.

• PÍSNĚ, KTERÉ V PŘEDSTAVENÍ ZAZNÍ

V představení je použito několik písní, jedná se o italské a latinské básně vybrané ze středověkých a renesančních sbírek a také jeden ze sonetů Williama Shakespeara, které pro představení zhudebnil Daniel Fikejz.

– Ze souboru středověkých náboženských, satirických, moralistických, milostných, pijáckých aj. básní, CARMINA BURANA pocházející z 11.-13. století, byly vybrány tři:

OMNIA SOL TEMPERAT – píseň, ve které se zpívá o jarním slunci, jakožto životodárném zdroji tepla, symbolu síly, lásky, radosti a znovuzrození.

IN TABERNA QUANDO SUMUS – reprezentuje písně pijácké a ukazuje na středověkou bezstarostnost a radost ze společného pobytu v hostinci.

VENI VENI VENIAS – je milostná píseň muže, ve které se vyznává ze své lásky a obdivu k milované ženě.

-Na plese zazní také Parisova milostná píseň, která je zkomponována na Shakespearův sonet – SONET Č. 23 v překladu Martina Hilského.

Zazní i verš Vítězslava Hálka Divoucí div… a pak Shakespearův SONET č. 18.